Technická příručka

ISO 286-1 definuje systém; ISO 286-2 poskytuje toleranční tabulky. DIN 7160 (hřídele) a DIN 7161 (otvory) jsou dřívější odkazy nahrazené DIN ISO 286-2. Jsou to standardní označení, zatímco H7 a g6 jsou toleranční třídy v rámci systému.

Historie norem DIN ↗

Číselné tabulky z dodané reference MechTab 3.0.1 pokrývají 1–500 mm a všechny v ní dostupné třídy děr a hřídelí, včetně H1–H18 a h1–h18. Dostupné stupně přesnosti závisejí na poloze tolerančního pole. Šedé volby nemají hodnotu pro aktuální průměr. Horní meze rozměrových intervalů jsou zahrnuty; hodnoty se neextrapolují. Tyto starší referenční tabulky nejsou certifikovanou implementací konkrétního vydání ISO.

Metrická stoupání: ISO 261. Základní rozměry: ISO 724. Toleranční třídy závitů stanovuje ISO 965-1; tento nástroj zobrazuje základní geometrii, nikoli mezní rozměry pro jednotlivé třídy. Americké závity UNC/UNF se řídí ASME B1.1; meze tolerance 2A/2B se zde nepočítají. Závity Unified jsou válcové spojovací závity 60°, nikoli trubkové závity NPT.

ISO 724 ↗ · ASME B1.1 ↗ · Tabulka stoupání UNC / UNF ↗

Základní geometrie metrického závitu 60°: střední průměr d − 0,649519P; malý průměr vnitřního závitu D − 1,082532P. Jde o základní rozměry, nikoli meze tolerance. Výpočtový průřez: π/4 × (d − 0,9382P)².

Rozměr pro klíč závisí na normě spojovacího prvku i na velikosti závitu. ISO 272 stanovuje rozměry pro klíč u šestihranů; sloupce ISO, DIN a JIS níže jsou srovnání hlav šroubů zveřejněná firmou Bolt Depot, nikoli úplná specifikace spojovacího prvku.

T = K × F × d, kde F je předpětí v newtonech a d průměr v metrech. K je faktor matice, nikoli součinitel tření v závitu. Samotná třída pevnosti nestanovuje utahovací moment.